Kdo odpovídá za bezpečnostní list: Dodavatel, či zaměstnavatel?

Zjistěte, jaké povinnosti ohledně bezpečnostního listu ukládá legislativa REACH a zákoník práce dodavatelům, zaměstnavatelům a samotným zaměstnancům.

Při nakládání s nebezpečnými chemickými látkami a směsmi se v praxi často objevuje otázka: Kdo vlastně nese právní odpovědnost za bezpečnostní list (BL)? Padá vina za chybějící či neaktuální dokument na dodavatele, který látku prodal, nebo na zaměstnavatele, který ji na pracovišti používá? A jakou roli v celém procesu hraje řadový zaměstnanec?

Odpověď není jednosměrná. Evropské i české právní předpisy rozdělují odpovědnost mezi jednotlivé články dodavatelského řetězce podle toho, jakou roli v něm zastávají.

Odpovědnost dodavatele: Vyhotovení a bezplatné předání

Základním pilířem povinností dodavatele (což může být výrobce, dovozce nebo distributor) je evropské nařízení REACH (čl. 31 nařízení ES č. 1907/2006) ve spojení s nařízením CLP (ES č. 1272/2008).

Dodavatel nese plnou právní odpovědnost za:

Pokud dodavatel předá neúplný, chybný nebo neaktualizovaný bezpečnostní list, dopouští se přestupku podle českého chemického zákona (zákon č. 350/2011 Sb.), za což hrozí sankce ze strany České inspekce životního prostředí (ČIŽP).

Odpovědnost zaměstnavatele: Zpřístupnění a aplikace v praxi

Jakmile chemická látka dorazí do podniku, přechází významná část odpovědnosti na zaměstnavatele (v terminologii REACH jde často o následného uživatele – *downstream user*). Zde vstupuje do hry především Zákoník práce (zákon č. 262/2006 Sb.) a Zákon o ochraně veřejného zdraví (zákon č. 258/2000 Sb.).

Zaměstnavatel neodpovídá za text bezpečnostního listu jako takový, ale zodpovídá za to, co se s ním v podniku děje:

Role zaměstnance: Dodržování pokynů a hlášení rizik

Zaměstnanec nenese odpovědnost za administrativu, archivaci ani nákup ochranných pomůcek. Má však jasně vymezené povinnosti podle § 106 Zákoníku práce:

Porušením těchto povinností riskuje zaměstnanec nejen své zdraví, ale i postih za porušení pracovních povinností ze strany zaměstnavatele.

Kontrolní checklist pro firmy

Aby byl váš podnik chráněn před sankcemi ze strany Státního úřadu inspekce práce (SÚIP), hygieny (KHS) či ČIŽP, zkontrolujte následující body:

Často kladené otázky (FAQ)

Může být bezpečnostní list v provozu pouze v angličtině, pokud zaměstnanci jazyk ovládají?

Ne. Podle článku 31 odst. 5 nařízení REACH musí být bezpečnostní list dodán v úředním jazyce členského státu, v němž je látka uváděna na trh, tedy v České republice výhradně v češtině. Inspekce práce i hygiena vyžadují dostupnost české verze bez ohledu na jazykové schopnosti personálu.

Stačí, když máme bezpečnostní listy uložené v počítači vedoucího skladu?

Elektronická forma je plně akceptovatelná, avšak musí splňovat podmínku okamžité a nepřetržité dostupnosti. Pokud má k souborům přístup pouze vedoucí, který na směně není, nebo je počítač chráněn heslem, které řadoví pracovníci neznají, jedná se o porušení předpisů.

Jak často musí zaměstnavatel bezpečnostní list obnovovat?

Bezpečnostní list nemá pevně stanovenou dobu expirace (jako např. 2 nebo 5 let). Platí do chvíle, než dojde k revizi ze strany výrobce/dodavatele. Zaměstnavatel by však měl pravidelně (ideálně 1× ročně) ověřovat u dodavatelů, zda k dané chemikálii nevydali revidované znění.

Co hrozí zaměstnavateli, který nemá k používaným látkám bezpečnostní listy?

Orgány inspekce práce (OIP) a hygienické stanice (KHS) mohou za porušení povinností na úseku BOZP a ochrany zdraví při práci uložit pokuty dosahující až několika set tisíc korun, v krajních případech až dvou milionů korun. Při závažném ohrožení zdraví mohou provoz i okamžitě pozastavit.

More guides