Bezpečnostní listy: Nejčastější otázky a odpovědi
Přehledný průvodce bezpečnostními listy podle nařízení REACH a CLP v ČR. Zjistěte, kdy je BL povinný, jak jej kontrolovat a co vyžadují inspekce.
Bezpečnostní list (BL, anglicky SDS – Safety Data Sheet) je základním dokumentem pro bezpečné nakládání s chemickými látkami a směsmi. V České republice i v celé Evropské unii tvoří páteř komunikace o nebezpečnosti v rámci dodavatelského řetězce. Přestože pravidla plynoucí z evropských nařízení REACH a CLP platí řadu let, v praxi se firmy, skladníci i bezpečnostní technici (OZO v prevenci rizik) neustále setkávají s nejasnostmi.
Tento přehled přináší souhrn klíčových informací a odpovědí na otázky, se kterými se provozovatelé v České republice setkávají nejčastěji.
Kdy je dodání bezpečnostního listu ze zákona povinné?
Povinnost poskytnout bezpečnostní list upravuje článek 31 nařízení (ES) č. 1907/2006 (REACH). Dodavatel musí odběrateli poskytnout bezpečnostní list bezplatně, a to nejpozději v den první dodávky, pokud:
- je látka nebo směs klasifikována jako nebezpečná podle nařízení CLP (ES) č. 1272/2008,
- je látka perzistentní, bioakumulativní a toxická (PBT) nebo vysoce perzistentní a vysoce bioakumulativní (vPvB),
- je látka zařazena na kandidátský seznam pro případné zahrnutí do přílohy XIV (látky vzbuzující mimořádné obavy – SVHC).
Specifickým případem jsou směsi, které samy o sobě nejsou klasifikovány jako nebezpečné, ale obsahují určité koncentrace nebezpečných látek (např. látky nebezpečné pro zdraví či životní prostředí v koncentraci ≥ 1 % hmotnostních, nebo látky s komunitním expozičním limitem na pracovišti). V takovém případě musí dodavatel poskytnout BL na vyžádání příjemce.
Pokud se chemická látka či směs prodává běžným spotřebitelům, bezpečnostní list se standardně nepředává, ledaže o něj požádá následný uživatel nebo distributor pro profesionální použití.
Formát a struktura: Nařízení Komise (EU) 2020/878
Od 1. ledna 2023 musí všechny bezpečnostní listy uváděné na trh v EU striktně odpovídat revidované příloze II nařízení REACH podle nařízení Komise (EU) 2020/878. Bezpečnostní list má přesně definovanou strukturu tvořenou 16 oddíly:
- Identifikace látky/směsi a společnosti/podniku
- Identifikace nebezpečnosti
- Složení / informace o složkách
- Pokyny pro první pomoc
- Opatření pro hašení požáru
- Opatření v případě náhodného úniku
- Zacházení a skladování
- Omezování expozice / osobní ochranné prostředky
- Fyzikální a chemické vlastnosti
- Stálost a reaktivita
- Toxikologické informace
- Ekologické informace
- Pokyny pro odstraňování
- Informace pro přepravu (ADR/RID/IMDG)
- Informace o předpisech
- Další informace
Mezi hlavní změny, které nová pravidla přinesla, patří povinné uvádění informací o vlastnostech vyvolávajících narušení činnosti endokrinního systému (oddíly 11 a 12), specifické požadavky na nanoformy látek a začlenění jednoznačného identifikátoru složení (kódu UFI) v oddíle 1 u nebezpečných směsí určených pro průmyslové i profesionální použití.
Povinnosti zaměstnavatelů a příjemců v ČR
Získáním bezpečnostního listu proces pro firmu nekončí. V kontextu české legislativy (zejména zákoníku práce č. 262/2006 Sb., zákona č. 350/2011 Sb. o chemických látkách a nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci) vyplývají pro zaměstnavatele konkrétní úkoly:
- Dostupnost na pracovišti: Zaměstnanci musí mít k bezpečnostním listům přímý přístup v jazyce, kterému rozumí. V praxi to znamená český jazyk.
- Školení a prevence rizik: Informace z oddílu 8 (OOPP, expoziční limity PEL a NPK-P) a oddílu 4 (první pomoc) musí být zapracovány do místních provozních bezpečnostních předpisů a osnov školení.
- Uchovávání dokumentace: Podle článku 36 nařízení REACH musí každý dodavatel i následný uživatel uchovávat veškeré informace požadované k plnění povinností po dobu nejméně 10 let od okamžiku, kdy látku nebo směs naposledy vyrobil, dovezl, dodal nebo použil.
Rychlý checklist pro kontrolu bezpečnostního listu
Při převzetí nového BL od dodavatele zkontrolujte:
- [ ] Je dokument v úředním jazyce státu, kde je uváděn na trh (v ČR výhradně v češtině)?
- [ ] Má všech 16 povinných oddílů a odpovídá formátu nařízení (EU) 2020/878?
- [ ] Odpovídá název výrobku a identifikace dodavatele údajům na fyzickém štítku/obalu?
- [ ] Jsou v oddíle 8 uvedeny české národní expoziční limity (PEL, NPK-P dle NV č. 361/2007 Sb.), pokud existují?
- [ ] Obsahuje oddíl 1 telefonní číslo na Toxikologické informační středisko v Praze (TIS)?
- [ ] Je uveden kód UFI (pokud se jedná o nebezpečnou směs podléhající oznamování dle přílohy VIII CLP)?
Často kladené otázky (FAQ)
Může být bezpečnostní list v České republice poskytnut v angličtině?
Ne. Podle článku 31 odst. 5 nařízení REACH musí být bezpečnostní list vyhotoven v úředním jazyce členského státu, v němž se látka nebo směs uvádí na trh, pokud dotyčný členský stát nestanoví jinak. Česká legislativa výjimku nepřipouští – bezpečnostní list pro české odběratele musí být vždy v českém jazyce. Pouhé strojové překlady bez revize odborně způsobilou osobou jsou navíc častým terčem kontrol České inspekce životního prostředí (ČIŽP).
Jak často se musí bezpečnostní list aktualizovat?
Nařízení nestanovuje pevný časový interval (např. každé 2 roky). Aktualizace je povinná bezodkladně, jakmile jsou k dispozici nové informace o nebezpečnosti, pokud bylo uděleno povolení nebo uloženo omezení, nebo dojde-li ke změně klasifikace. Dodavatel pak musí revidovanou verzi s označením změn poskytnout všem odběratelům, kterým látku nebo směs dodal v předchozích 12 měsících.
Stačí mít bezpečnostní listy uložené elektronicky?
Ano, elektronická forma je plně akceptovatelná, má to však podmínku: zaměstnanci na pracovišti i záchranné složky k nim musí mít okamžitý a nepřetržitý přístup. Pokud jsou listy uloženy v zaheslované složce, ke které má přístup pouze vedoucí skladu, nebo v případě výpadku proudu nelze data zobrazit, jedná se o porušení předpisů BOZP.
Je nutné mít bezpečnostní list i pro běžné kancelářské potřeby a úklidovou chemii?
Pro kancelářské lepidlo, toner nebo mýdlo zakoupené v maloobchodě v malém množství pro běžnou spotřebu není BL nutný, pokud tyto produkty nepředstavují zvýšené riziko. Pokud však firma nakupuje profesionální čisticí prostředky, dezinfekce nebo technické chemikálie od velkododavatelů, tyto produkty spadají pod profesionální použití a dodavatel má povinnost BL poskytnout, zatímco zaměstnavatel má povinnost jej evidovat.